Starobrno
Ne, tohle nebude blog jen o speciálech a extra ipách. Piji vše, na co je zrovna chuť nebo dostupné (v pivní rovině samozřejmě). I toho hajnýho tam pošlu v případě nouze, ale naštěstí se mi taková nouze již dlouho nepřihodila.
Starobrno bylo vždycky to pivo, na které se v Čechách koukalo trochu přes prsty. Přece jenom, je to pivo z Brna. I já jsem o tomto pivě měl zkreslenou představu, dokud jsem jej poprvé neochutnal. Nicméně první dojem nemohl být lepší, jelikož jsem měl kvasnicovou 13° v perfektní restauraci v Brně. Teda 5 abych byl přesný. Což se mi druhý den lehce nevyplatilo.
Situace byla taková, že jsme v Brně byli s basketbalových týmem juniorů a druhý den ráno jsme hráli zápas. Když mě hned po pár minutách trenér střídal se slovy "Kdybys tolik nechlastal, možná i ten zkurvenej koš trefíš!" necítil jsem z jeho tónu zrovna pýchu.
Každopádně kvasnicovou 13° neseženu všude, natož v Bulharsku. Zjistil jsem, že pracujícímu člověku po práci pivo krásně učechrá nervy a dnes jsem zrovna dostal chuť na ležák. Zvolil jsem malý kiosek po cestě domů z klasického důvodu - lenost. Nebudu přece chodit do supermarketu kvůli jednomu plechu. Nevýhodou je, že výběr je omezený, takže na Budvar nebo Plzěň můžu zapomenout. Naštěstí mě před pitím Zagorky nebo Kamenitzi zachránilo právě Starobrno.
Určitě se nejedná o zázrak mezi ležáky, ale neurazí. Navíc pokud je chuť, dokáže více než dobře uspokojit i z plechu a poskytnout tu podvečerní (již skoro vánoční) pohodu.
Komentáře
Okomentovat