Zagorka
Jistě, mnoho lidí převážně v Česku a na Slovensku si pod tímto jménem pivo nevybaví. Spíše jednu z jasných hvězd osmdesátých, devadesátých a nevím ještě kolikátých let spolu s Helčou "Nestárnu a není to plastikou" Vondráčkovou a Karlem "Dnes jsem to OPRAVDU nečekal" Gottem.
Pro ty mladší, kteří stále neví o kom je řeč, jedná se Hanu Zagorovou. Tedy velmi rozdílné věci, ale kvalitou se moc neliší.
V ostatních příspěvcích jsem se o Zagorce nevyjadřoval zrovna s nadšením, ale nechci zase úplně křivdit. Věc se má tak, že ji můžete dostat na mnoho způsobů. Jak jsem již jistě zmínil, Bulharsko není země tolik políbená pivní kulturou a výsledky čepování se mohou značně lišit. Nečekaně jednu z nejlepších jsem byl schopen najít v Čínské restauraci, kam chodíme velmi často z práce na oběd. Vždy dobře načepovaná, přes čisté trubky (nesmrdí) a k jídlu perfektně sedne.
To by byl jeden z těch lepších příkladů, může být o mnoho hůř. Lahváč ještě neurazí a v případě nouze se dá pár kousků zvládnout. Pak už je chuť zanedbatelná, nicméně ještě můžete dostat špatně natočenou variantu, na což jsou specialisté v našem (překvapivě) oblíbeném kulečníkovém baru. Dostat ji dobře natočenou se podaří tak jednou z pěti případů, což je ještě horší výsledek než když já se snažím vařit. Slečna za barem vždy začne nadějně krásným náklonem 45°, ale brzy začne provozovat pivní onanii (4:00), případně pivo přelévat a přidávat/odebírat pěnu dle potřeby. Někdy i lžičkou. To se samozřejmě nepovede vždy a jsou i momenty, kdy dostaneme prvotřídního čochtana.
V takových případech se raději otočím čelem od baru a sleduji jednu z velkých obrazovek rozmístěných po místnosti, protože takovým čepováním zaručeně domrdá již ne tak dobré pivo. Ale je levné, bar je blízko domu a kulečník je parádní. Dokud tedy nenajdeme lepší podnik, budeme sem chodit spíše za barovými sporty než za degustací zlatavého moku.
Komentáře
Okomentovat