Postřižinské Jedenáctka
Zkusme tento článek pojmout lehce poeticky a spirituálně. Představte si, kdy naposledy Vám nejmenší maličkost udělala lepší den, vykouzlila úsměv na tváři a hned jste věděli, že zbytek dne Vám již nic nepokazí. Například ten moment, kdy jste v dětství poprvé sjeli celý kopec na bobech, dostali tu vytouženou hračku pod stromeček nebo poprvé sáhli holce na prsa (tento příklad už se do mého dětství tolik nepočítá). Zkrátka když bylo Vaše srdce zalito nenadálým blahem.
Přesně takový pocit jsem měl, když můj pohled spočinul na plechovce Postřižinského v ledničce v kiosku za rohem. Jelikož můj den nebyl zrovna z těch nejpovedenějších, příjemnější překvapení mi nemohl pivní bůh nachystat. Najít Postřižinské v Bulharsku a ještě takto dostupně (v přepočtu 20 Kč a 3 minuty od bytu) bylo pro mě opravdu nečekané. Dalo by se říci, že po nalezení Koutu na Šumavě v nedaleké hospodě by mě již nic nemělo překvapit, ale přece jen hospoda se jmenuje "Praha" a specializuje se na piva z dovozu. Toto byl zcela odlišný případ.
Přesuňme se nyní o několik let zpět, kdy jsem tento ležák ochutnal poprvé. Jednalo se o období, kdy jsme se s kamarády z dětství konečně rozhodli nejezdit jen s rodiči na dovolenou, ale taky někdy zakalit sami. Vydali jsme se tedy na Šumavu do turistické chaty, kde jsme každý rok trávili naše prázdniny. Po cestě jsme nakoupili nezbytné vybavení (Kozlík byl v akci tak proč ne) a stoupali v propůjčeném autě vstříc životu v lesích. Zádrhel ovšem nastal když jsme dorazili a já chtěl otevřít první přivítací.
Kozlík sice v akci byl, ale někdo si mohl všimnout, že se jedná o černého a ne desítku, jak bylo zamýšleno koupit. Zde bych chtěl vypíchnout, že černý Kozel není vůbec špatné pivo, ale rozhodně se nehodí na příležitosti, kdy plánujete vypít více než 2-3. A my měli celou basu.
Situaci zachránil až Kamil, který dorazil později. Cestou na chatu se také stavil v supermarketu, kde zrovna měli Postřižinské. Přivezl tedy druhou basu a my jsme jej přivítali s otevřenou náručí, jelikož jsme již začínali vidět černě.
Pocit jsem měl pravděpodobně zkreslen chutí na ležák a tím, že jsem byl přepit Kozla, nicméně v tu dobu se jednalo o nejlepší pivo, které jsem doposud ochutnal. Po několika letech a přidání mnoho položek na list "Odchlastáno" musím stále usoudit, že se jedná o skvělý ležák se specifickým ocasem, který dokáže spravit den blbec.
P.S. Pro nevzdělance vysvětlení názvu.
Komentáře
Okomentovat